Vysloužilé výrobky na komoditní burzu? Povinné to v novém zákoně nebude

Zacházení se starým elektrozařízením, bateriemi, pneumatikami a dalšími vysloužilými výrobky se bude nově věnovat speciální zákon. Návrh ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu původně počítal s povinností obchodovat tyto výrobky na komoditní burze. Nakonec by to mohla být jen jedna z možností, jak s nimi nakládat. K návrhu zákona ale míří kritika z více směrů.

Jedna z nejkonfliktnějších otázek připravovaného zákona o vybraných výrobcích s ukončenou životností se blíží ke kompromisnímu řešení. Podle dostupných informací by po vypořádání připomínek mohla z návrhu vypadnout povinnost obchodovat tyto výrobky na komoditní burze.

Proti této myšlence protestovaly jak odpadové firmy, tak zástupci kolektivních systémů, které zajišťují zpětný odběr a za kterými stojí výrobci daných produktů.

Česká asociace odpadového hospodářství například poukázala na to, že s vysloužilými výrobky nelze obchodovat jako třeba s elektřinou, která má neměnnou kvalitu.

„Použitelnost komoditní burzy k obchodování s výrobky s ukončenou životností je z technického hlediska problematická. Burza může být podle našeho názoru v zákoně jako varianta, ale v žádném případě jako jediná cesta,“ napsala asociace ve svých připomínkách.

Vypořádání připomínek k návrhu zákona, který bude upravovat podmínky pro zacházení s elektrozařízením, bateriemi a akumulátory, solárními panely, pneumatikami a automobily, má proběhnout na začátku května.

„Konkrétní úprava této otázky bude známa po vypořádání připomínek, které bude dokončeno v květnu. Jako kompromis je však možné vnímat takové nastavení, ve kterém bude obchodování výrobků s ukončenou životností na komoditní burze uvedeno v zákoně jako možnost, kterou kolektivní systémy mohou, ale nemusí využít,“ řekl EurActivu zástupce ředitele odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí (MŽP) Jan Maršák.

„Vedle toho bude existovat možnost transparentního a administrativně nenáročného zadávání zakázek přímo zpracovatelům,“ dodal.  

Náročné a drahé

MŽP zákon předkládá společně s ministerstvem průmyslu a obchodu, které s nápadem ohledně komoditní burzy přišlo. Pomohlo by to prý totiž vytvoření „transparentního a kultivovaného tržního prostředí“, které by zapadalo do konceptu oběhového hospodářství.

Zástupci kolektivních systémů si ale spíše stěžovali, že zapojení do komoditní burzy by bylo administrativně náročné a celý systém zpětného odběru by se tím prodražil.

Kvůli možnému prodražování a administrativní náročnosti se s kritikou setkal i návrh na zavedení koordinačního centra v případě, že má oprávnění k provozování kolektivního systému pro jeden druh vybraných výrobků více provozovatelů. Centrum by jim pomáhalo postupovat ve shodě.

zdroj: http://www.euractiv.cz/fileadmin/Images/Aedla/2016_duben/solarni_panely.jpg

„Návrh představuje obrovskou finanční a administrativní zátěž. Většinu rolí koordinačního centra má zajišťovat MŽP nebo má být ponechána na dobrovolné spolupráci mezi kolektivními systémy. Takto by se stalo, že největší systémy získají nad ostatními konkurenty výhody tím, že budou koordinační centrum zakládat a řídit,“ obává se kolektivní systém Resolar, který se zaměřuje sběr solárních panelů.

Ministerstvo životního prostředí naopak považuje nápad za přínosný, protože koordinační centrum by podle něj umožňovalo lepší komunikaci mezi kolektivními systémy.  Nikoho prý diskriminovat nechce.

Nefér vůči malým

Některé menší kolektivní systémy, jako je právě Resolar, si také stěžují na omezující pravidla pro své zakladatele a provozovatele. Jak už EurActiv psal, nelíbí se jim například to, že společníkem systému by se mohl stát jen výrobce, který v předchozích letech uvedl na trh určitý objem výrobků, nebo že by k založení systému byli potřeba čtyři výrobci. Návrh prý znevýhodňuje malé výrobce a jejich tržní postavení.

MŽP návrh odůvodňuje tím, že má v zakládání kolektivních systémů zabránit takzvaným účelovým výrobcům, kteří například uvedou na trh jen minimální množství výrobků, a na základě toho pak mohou provozovat kolektivní systém.

Pokud se nejedná o „skutečné“ výrobce přítomné na trhu, systém tím ztrácí efektivitu, na níž mají producenti zájem. S takovými situacemi už se prý ministerstvo setkalo.

„Zákon má stanovit kontrolu nad kolektivními systémy. Některé si ale stěžují na omezení."

„Určitě se nejedná pouze o hypotetickou možnost – v některých případech jsme se již s takovým jednáním setkali. Vzniká pak otázka, čí zájmy takovýto kolektivní systém vlastně zastupuje,“ říká Maršák.

„Ministerstvo chce stanovit podmínky k tomu, aby měl stát záruku, že kolektivní systémy budou ovládat pouze subjekty, jejichž hlavním zájmem je provozovat efektivně systémy společného plnění. Kolektivní systémy jsou pro stát důležitými partnery, se kterými je třeba vést neustále konstruktivní diskusi o způsobech řešení řady problémů, a zároveň musí mít stát možnost je účinně kontrolovat,“ dodává.

Podle ředitelky Resolaru Veroniky Hamáčkové mělo ministerstvo dobrý záměr přinést do fungování kolektivních systémů větší transparentnost a kontrolu, což ale návrh zákona nesplňuje.

„Výsledná podoba návrhu totiž ještě více upevňuje monopolní postavení některých subjektů, přináší řadu zbytečných bariér a celkově prodražuje recyklaci směrem ke koncovým zákazníků,“ řekla redakci.

Podle Maršáka nemají navržená pravidla vést k ohrožení hospodářské soutěže.

„V rámci mezirezortního připomínkového řízení jsme dostali řadu připomínek, na které budeme reagovat. Naším cílem určitě není omezovat konkurenci, naopak chceme vytvořit férové konkurenční prostředí. Je proto nezbytné stanovit jasná pravidla, jejichž dodržování bude pro všechny závazné a vymahatelné,“ řekl.

Adéla Denková

Zdroj: euractiv.cz, http://www.euractiv.cz/zivotni-prostredi/clanek/vyslouzile-vyrobky-na-komoditni-burzu-povinne-to-v-novem-zakone-nebude-013267