Dnešní globální svět skrývá množství rizik a problémů, které neustále přibývají a bohužel se neřeší. Od ekonomiky po geopolitiku, problémy jsou všude. Veškeré tyto rizikové oblasti se následně promítají i do oblasti drahých kovů.
Dnešní globální svět skrývá množství rizik a problémů, které neustále přibývají a bohužel se neřeší. Od ekonomiky po geopolitiku, problémy jsou všude. Veškeré tyto rizikové oblasti se následně promítají i do oblasti drahých kovů. V dnešním dynamickém, globálním světě, nikdo neví, co se může stát, kde může vzniknout nějaká krize a jak velký dopad může mít na další fungování každého z nás. A právě drahé kovy představují v těchto nejistých dobách to pravé místo, místo ochrany a bezpečí pro bohatství obyčejných lidí až po bohatství celých států. Uvědomují si to jak drobní investoři, tak celé státy, které sází na reálné aktivum, které je zde odjakživa a v těchto dobách jejich role nabírá neustále na síle.
Na poli celosvětové poptávky po žlutém kovu si svou pozici stále více upevňují centrální banky po celém světě. Změna myšlení, kdy se z centrálních bank stali nakupující a nezbavující se žlutého kovu trvá již od roku 2010 a nabírá neustále na síle. Potvrzují to i data z roku 2018, kdy centrální banky přidaly do svých rezerv rekordních 651,5 tun zlata (cca 20 946 532 Oz), oproti roku 2017 je to nárůst o cca 74 %, v roce 2017 činily nákupy 375 tun (12 056 715 Oz). Tyto nákupy probíhají po celém světě a není to jen výhrada východních centrálních bank. Loni své rezervy docela výrazně navýšili např. Polsko nebo Maďarsko, nicméně největším kupcem je stále ruská centrální banka. V lednu zvýšila ruská centrální banka své rezervy o dalších 6,22 tun (cca 200 000 Oz) a vypadá to, že letošní rok se ponese ve stejném stylu jako loni. Je otázkou zda letošní nákupy přepíší loňský rekordní rok, kdy centrální banka přidala 271 tun žlutého kovu.
Podíl zlata na celkových ruských rezervách činí cca 19 % - cca 89,5 miliard USD. Nicméně pojďme se podívat na jednu zajímavost. Rusko patří mezi největší producenty zlata na světě a drží se v první pětce společně s Čínou, Austrálií, USA a Kanadou. Loni Rusko vytěžilo cca 314 tun žlutého kovu. Zajímavostí je, že celých 86 % z domácí produkce následně plyne do ruských zlatých rezerv a jen malá část putuje jinde.
Podívejme se na daný vývoj v následující tabulce, kde uvidíme vývoj těžby od roku 2006 do roku 2018 a jaká část těžby plyne do ruských zlatých rezerv. V roce 2006 putovalo do rezerv kolem 9 % ruské těžby, v roce 2018 to již bylo přes 86 %.
Zdroj: www.kurzy.cz, https://zlato.kurzy.cz/zpravy/486059-temer-cela-rocni-ruska-tezba-zlata-smeruje-do-statnich-rezerv/
