Od 1. října 2015 nebude možné využít šek k bezhotovostní platbě za vykoupený kovový odpad

MŽP: Vyhodnocení možnosti využití šeku k bezhotovostní platbě za vykoupený kovový odpad podle zákona o odpadech.

Soulad pojmu šek s pojmem bezhotovostní platby dle § 18 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) stanoví v § 18 odst. 5, že „provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů může za vykoupený nebo odebraný odpad stanovený prováděcím právním předpisem podle odstavce 11 poskytovat úplatu pouze převodem peněžních prostředků prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu.“ Zákon tak definuje bezhotovostní platbu poskytovanou za vykoupený kovový odpad, a to v návaznosti na novelu vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, kterou byl zákaz poskytování úplaty v hotovosti za vykoupený odpad rozšířen na všechny kovové odpady uvedené v § 8 odst. 2 této vyhlášky.

Převod peněžních prostředků je zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, definován jako jeden z typů platebních transakcí a také jako platební služba. Zákon o platebním styku naopak v § 3 odst. 3 stanoví, že platební službou není vydávání šeků.

Na základě těchto ustanovení lze dojít k závěru, že se pojem platba šekem nekryje s pojmem převod peněžních prostředků, a platbu šekem tak nelze považovat za převod peněžních prostředků.

Dále, šek je upraven v zákoně č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů. Ačkoli pojem šek není v zákoně definován, je možno jej dle komentářové literatury definovat jako „dlužnický cenný papír, vystavený v zákonem stanovené formě, kterým výstavce bezpodmínečně přikazuje jiné osobě, zpravidla bance, u níž má pohledávku, se kterou je oprávněn šekem disponovat, aby tato osoba zaplatila majiteli šeku peněžitý obnos šekem stanovený“. Zákonem požadované náležitosti šeku neobsahují identifikační údaje osoby, které mají být peněžní prostředky vyplaceny.

Závěr

• Šek tedy nezajišťuje identifikaci osoby příjemce platby , a neodpovídá tak věcnému záměru nové právní úpravy bezhotovostní platby ve smyslu zákona o odpadech.
• Hlavním účelem zavedení bezhotovostní platby za výkup kovů je snížení trestné činnosti spojené s krádežemi kovových předmětu a jejich prodejem do zařízení ke sběru a výkupu odpadů a zajištění lepší kontrolovatelnosti výkupu kovů.
• Proto je třeba pojem „převod peněžních prostředků prostřednictvím provozovatele platebních služeb“ vykládat jako převod peněžních prostředků z účtu na účet. Pouze takový převod umožňuje identifikaci příjemce této platby a poskytuje důležité informace, jak pro kontrolní orgány v oblasti odpadového hospodářství, tak pro orgány činné v trestním řízení. Šek takovou identifikaci osoby příjemce platby nezajišťuje, neboť uvedení identifikačních údajů o osobě příjemce není podstatnou náležitostí šeku dle zákona směnečného a šekového.

Jan Maršák
zástupce ředitele odboru odpadů MŽP, e-mail: jan.marsak@mzp.cz

Zdroj: MŽP, http://www.mzp.cz/cz/news_150924_platba_kovy_sek