Když se řekne drahý kov, většina lidí si vybaví zlato nebo stříbro, znalci katalyzátorů pak vzpomenou třeba platinu. Periodická tabulka prvků ale ukrývá mnohem dražší kovy, bez kterých se průmysl neobejde a vedle kterých by se cihla zlata cítila jako chudý příbuzný.
Když se řekne drahý kov, většina lidí si vybaví zlato nebo stříbro, znalci katalyzátorů pak vzpomenou třeba platinu. Periodická tabulka prvků ale ukrývá mnohem dražší kovy, bez kterých se průmysl neobejde a vedle kterých by se cihla zlata cítila jako chudý příbuzný.
V periodické tabulce se ukrývá zhruba uprostřed, v jedné řadě se stříbrem a palladiem. Pro investory do drahých kovů však právě kov se značkou Rh představuje bájné eldorádo.
Kdo v roce 2016 investoval do rhodia tisíc korun, k dnešnímu dni by se jeho investice znásobila šestnáctkrát. Opravdu raketový růst jeho hodnoty začal od loňského srpna, kdy cena trojské unce vyskočila z hladiny pod čtyřmi tisíci dolarů na únorových více než deset tisíc dolarů za unci – tedy za 31,1 gramu. Ještě na začátku roku 2016 přitom dokázali obchodníci pořídit unci za méně než tisíc dolarů, minimum dokonce podle agentury Reuters činilo 615 dolarů.
Graf: Jak se vyvíjely ceny rhodia, palladia a platiny
Obrovský růst hodnoty je spojen s rostoucí poptávkou autoprůmyslu. Stejně jako není náhoda, že se rhodium, palladium nebo platina vyskytují a těží společně, stejné mají i využití v katalyzátorech. Bez nich by inženýři nedokázali stlačit emise ve výfukových plynech na úroveň, kterou jednotlivé vlády v čele s Evropskou komisí po automobilkách vyžadují.
„Deset tisíc dolarů za unci je psychologická hranice, jakmile ji obchodníci prorazili, bylo jasné, že cena dál poroste,“ sdělil agentuře Reuters jeden z londýnských obchodníků s komoditami. Růst podle něj táhne především poptávka z USA a Evropy. Pokud jde o Čínu, její apetit zatím přiškrtil koronavirus a delší novoroční prázdniny. „Ale i když se Čína k nákupům na plný plyn nevrátí, pořád je tu prostor k dalšímu růstu ceny,“ dodává.
Agentura Bloomberg pak upozorňuje na další důvody, proč cena tohoto kovu kolísá. Trh s ním je totiž extrémně omezený, 80 procent veškeré produkce si odeberou rovnou automobilky, a nikdy se tak nedostane na otevřený trh. Zatímco roční poptávka po stříbře coby hlavním průmyslovém drahém kovu se pohybuje kolem jedné miliardy uncí, u rhodia podniky odeberou zhruba jeden milion uncí.
Zároveň se kov vyskytuje jen v několika zemích světa, většinu produkce zajišťují doly v Jihoafrické republice. Ta samotná dodá na trh zhruba 60 procent veškerého kovu.
To by měla být pro tamní těžaře velmi dobrá zpráva, už méně však pro místní horníky. Kvůli nízkým mzdám a ne zrovna ideálním pracovním podmínkám totiž často stávkují. A obchodníci pak na takové výpadky reagují tím, že nakupují prakticky za každou cenu.
Varováním však může být pohled na cenovou křivku v delším časovém období – stejný „zub“ jako v těchto dnech zažila cena rhodia už v roce 2008. Pak udeřila plnou silou ekonomická krize a cena se poroučela z výšin stejným tempem, jakým se do nich dostala.
Zdroj: seznamzpravy.cz, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nejdrazsi-kov-na-svete-zapomente-na-zlato-a-platinu-88073?seq-no=3&dop-ab-variant=&source=article-detail
