Sběrné suroviny nás a naše děti naučily třídit odpady. Bylo to díky finanční motivaci, která je hlavním důvodem dobré kondice trhu s druhotnými surovinami.
Sběrné suroviny nás a naše děti naučily třídit odpady. Bylo to díky finanční motivaci, která je hlavním důvodem dobré kondice trhu s druhotnými surovinami. Proč tedy ničit co je již řadu let prověřené a fungující?
Lobbistické skupiny prosadily u našich politiků spalování odpadu. Jak ale dostat do nákladově drahých spaloven odpad, když skládky jsou levnější? Jednoduše. Zákonem se zdraží poplatky na skládkách, což již začalo a ceny se tak srovnají. Pro jistotu se od roku 2024 zakáže ukládat odpad na skládky celkově a spalovny budou prosperovat.
Co tím vznikne?
Likvidace odpadu se zdraží ze současných 500 Kč/t na min. 3.000 Kč/t a vezmeme-li vyšší náklady na energie, svoz, lidskou práci a ostatní náklady, bude konečná cena poplatku za odvoz odpadů za jednu osobu ze současných 500 – 800 Kč/popelnici někde v rozmezí 3.000 Kč/popelnici. Princip stejný jako u fotovoltaických elektráren – vše zaplatí občan !!!
Když si naši zákonodárci uvědomili, co udělali, že tímto přibude ještě více neplatičů a nespokojených lidí, kteří budou muset sáhnout výrazně hlouběji do peněženky, bylo nutné začít hledat možnosti, jak tuto situaci řešit.
Jako jedna z možností se jeví využití kladné hodnoty některých druhotných surovin, které vlastní občané. Pro tento účel je ale nutné znemožnit prodej tohoto soukromého majetku ve výkupnách druhotných surovin a nasměrovat jej do obecních sběrných dvorů, kde vám jej zdarma převezmou.
Přes senzacechtivá média se tedy začala lidem nabízet myšlenka o špatně nastaveném systému výkupu druhotných surovin a zlodějích kovů, kteří nám neustále něco kradou.
Pro ty z nás, kteří vyprodukují jako jediný kovový odpad plechové konzervy, které stejně skončí v koši, je to v pořádku.
Zcela odlišná situace pro téměř všechny majitele domů a usedlostí, kteří je běžně udržují, případně rekonstruují.
V případě výměny starých vrat, radiátorů apod. majících i ve formě odpadu nezanedbatelnou hodnotu, budu nucen na vlastní náklady toto vybourat, zajistit nakládku, odvoz a poté zdarma odevzdat na sběrném dvoře.
Ještě horší situace pro majitele starých těžkých zemědělských strojů, kde se musí započítat mnohdy náklady na rozpálení (5 000 Kč), naložení jeřábem (3 000 Kč) odvoz nákladním autem (2000 Kč ).
Namísto zisku několika tisíc korun (v případě likvidace starých radiátorů, I profilů z rekonstrukce) až několika desítek tisíců korun (v případě těžkých strojů, maringotek, které běžně soužily jako sklady zemědělských potřeb), s nimiž se jistě při rekonstrukcích počítá, vzniknou náklady v řádech tisíců korun.
O jakou částku bude kdo okraden se ale přesně nedozvíme – na většině obecních dvorů nejsou nákladní váhy, množství je pouze odhadované (mnohé jsou i značně omezeny kapacitou a technickými možnostmi a může se proto stát, že se náklady zvýší o další kilometry na jiný sběrný dvůr).
Nezdokladované množství kovového odpadu a náklonost našich úředníků ke korupci – jen velmi těžko lze uvěřit výrokům o transparentních výběrových řízeních a poctivých vyúčtováních do obecních pokladen…
Proč musím dát traktůrek, co dojezdil, staré pletivo, kbelíky, nevyužité zbytky materiálu ze staveb státu zadarmo a nést veškeré náklady s tím spojené?
Proč se zakazuje vykupovat i papír, který třídím, plasty, autobaterie a další odpady, které s problematikou zlodějů kovů nesouvisí?
Mediální obraz soukromých výkupen odpadů - druhotných surovin - je díky vytrvalé snaze některých zájmových skupin a sdružení negativní, téměř jako by všichni, kteří se v této branži pohybují, byli zloději a podvodníky. Přesto si troufám říci, že naprostá většina provozovatelů těchto zařízení dodržuje zákony, vytváří pracovní místa a odvádí daně do státního rozpočtu.
Pokud zákony dodržovány nejsou, stát má prostředky, jak si jejich dodržování vynutit.
Namísto toho okrade poctivé občany o cca 30 miliard korun a toto zestátnění soukromého majetku zdůvodní potřebou zatočit se zloději kovů.
