Poptávka po zlatě v letošním prvním pololetí klesla meziročně o 6 % na 2 076 tun. Burzovně obchodované fondy investující do zlata zaznamenaly rekordní příliv prostředků, prudce se však propadla poptávka po zlatých špercích a výrazně slabší byl i zájem o slitky a mince.
Poptávka po zlatě v letošním prvním pololetí klesla meziročně o 6 % na 2 076 tun. Burzovně obchodované fondy investující do zlata zaznamenaly rekordní příliv prostředků, prudce se však propadla poptávka po zlatých špercích a výrazně slabší byl i zájem o slitky a mince. Vyplývá to ze zprávy Světové rady pro zlato (WGC). V samotném druhém čtvrtletí se poptávka po kovu meziročně snížila o 11 % na 1 015,7 tuny.
Příliv prostředků do zlatých ETF byl podle Světové rady pro zlato v prvním pololetí rekordní, když dosáhl 734 tun. Zájem investorů tak překonal i rekordní rok 2009, kdy za celých 12 měsíců do zlatých ETF přitekly prostředky v ekvivalentu 646 tun kovu. Celkový objem prostředků v ETF investujících do zlata tak narostl na 3 621 tun.
Poptávka po zlatých slitcích a mincích meziročně naopak spadla o 17 % na 396,7 tuny, což je 11leté minimum. Propad zaznamenala poptávka v Asii, na Západě naopak investoři fyzické zlato dokupovali více, podle WGC především kvůli obavám spojeným s pandemií covidu-19.
Bezprecedentní propad zaznamenala v pololetí poptávka po zlatých špercích, meziročně se propadla o 46 % na 572 tun. Spotřebitele od nákupu šperků odrazovaly jak rostoucí ceny zlata, tak opatření omezující volný pohyb v řadě zemí. Podobné důvody vedly i k 13% propadu poptávky po zlatě v technologickém sektoru.
Centrální banky pokračovaly v nákupech kovu, ale nižším tempem. V loňském prvním pololetí byla poptávka centrálních bank rekordní, letos spadla o 39 % na 233 tun. Kov nakupovala také Česká národní banka. V květnu držela ČNB 252 tisíc trojských uncí zlata, na konci června ale už 291 tisíc, nakoupila tak zhruba 1,2 tuny kovu.
Pandemie nemoci covid-19 negativně ovlivnila produkci zlata, těžba kovu se snížila v prvním pololetí o 6 % na 2 192 tun. Restriktivní opatření vlád omezila jak těžbu, tak recyklaci kovu.
Cena zlata se na začátku roku pohybovala kolem 1 520 USD za trojskou unci, nyní je na historickém maximu těsně pod 2 000 USD. První pololetí kov zakončil na 1 780 USD za trojskou unci. Na nové rekordní maximum se dostala také cena kovu v eurech, britských librách nebo indických rupiích a čínských jüanech.
Světová rada pro zlato věří, že i druhé pololetí bude pro žlutý kov příznivé, a to bez ohledu na míru a tvar oživení ekonomiky (písmena V, U, W). WGC je přesvědčená, že investoři budou kov vyhledávat nejen kvůli predikcím možného dalšího růstu ceny, ale i pro jeho pověst bezpečného přístavu v dobách nejistoty.
Zdroj: www.investicniweb.cz, https://www.investicniweb.cz/wgc-poptavka-po-zlate-1h2020/
