Světové výrobě ochromené drahými a nedostatkovými surovinami svitla naděje. V posledních týdnech totiž na burzách částečně opadly ceny některých klíčových průmyslových vstupů, a to až o desítky procent.
Světové výrobě ochromené drahými a nedostatkovými surovinami svitla naděje. V posledních týdnech totiž na burzách částečně opadly ceny některých klíčových průmyslových vstupů, a to až o desítky procent. Během druhé poloviny října tak například zlevnil o dvouciferné procentní hodnoty hořčík, který je klíčový pro automobilový průmysl, ze svých vrcholů klesly i hliník či zinek. I tak zůstávají klíčové průmyslové suroviny extrémně drahé a řada komodit zahrnující průmyslové kovy či takzvané kovy vzácných zemin atakuje několikaletá maxima představující násobky jejich cen z počátku letošního roku.
Veřejně obchodovatelný fond ETF WisdomTree Industrial Metals mapující vývoj cen průmyslových kovů tak například od poloviny října zhruba o sedm procent oslabil. Od začátku roku do poloviny měsíce měl přitom fond za sebou bezmála čtyřicetiprocentní letošní růst na své devítileté maximum. Důvodem je energetická krize v Číně, kde se těží většina světové produkce kovů.
„Doly sice obnovily produkci, nicméně řada z nich funguje na 40 až 60 procent, jelikož čínská vláda nařídila úsporu energií a nižší emise skleníkových plynů,“ uvádí analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Situaci komplikuje tamní mnohdy neefektivní a drahá těžba kovů i jejich zpracování. „Zejména výroba kovů je velmi energeticky náročná. Jde především o další komplikaci pro průmysl, už tak sužovaný problémy se vstupy. Hořčíkové slitiny například hodně využívají automobilky a nedostatek kovu se pro ně může stát novým omezením, podobně jako čipy,“ uvádí analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Hořčík na burzách letos koncem září vystoupal na bezmála čtyřnásobek cen z počátku letošního ledna a obchodoval se nejdráže v historii. „Kvůli energetické krizi se zavírají továrny, což vede k poklesu produkce hořčíku. Čínské město Jü-lin, které produkuje nejvíce hořčíku, nařídilo zavření 35 z 50 výrobních závodů. Zbývajícím 15 bylo řečeno, aby omezily operace na polovinu, čímž se produkce drasticky snížila,“ uvádí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. Nyní ale již ceny hořčíku začaly klesat a oproti historickému vrcholu ztratily zhruba 27 procent.
Historicky nejdražší byl na počátku října i zinek, který podražil zhruba o třetinu, aby v posledních dvou týdnech o zhruba dvanáct procent oslabil. Zhruba o desetinu pak zlevnil i na počátku října rovněž rekordně drahý hliník. Nejdražší v historii ale zůstává například molybden, který je letos dražší o více než čtyřicet procent, na dvouletém maximu jsou ceny kobaltu, který podražil takřka o 65 procent.
Proč rostou ceny energií?
Odkaz na video
„Vzhledem k tomu, že globální ceny energií zůstávají vysoko, tak nelze očekávat, že by se do konce letošního roku situace zlepšila. Evropský průmysl se bude ještě několik měsíců potýkat s nedostatkem a s vysokou cenou kovů a dalších komodit,“ dodává Tomčiak.
Situace s nedostatkem a růstem cen se týká i takzvaných kovů vzácných zemin, tedy méně známých, ale důležitých prvků, jako jsou dysprosium, terbium, neodym či například praseodym. „Ty jsou důležité ve výrobě motorů, turbín a také ve zbrojním průmyslu,“ připomíná analytik společnosti Fichtner Tomáš Tyl.
Jejich ceny jsou aktuálně poblíž osmiletého maxima, když například veřejně obchodovatelný fond ETF VanEck Rare Earth/Strategic Metals je za letošek o sto procent výše. I v případě kovů vzácných zemin je největším světovým dodavatelem Čína, v tomto případě pouhých několik dolů v okolí města Pa-jen O-po. „Nyní se hledají cesty, jak obnovit jejich produkci například v USA, kde již v minulosti jejich těžba probíhala,“ dodává Tyl.
Zdroj: e15.cz, https://www.e15.cz/byznys/burzy-a-trhy/ceny-surovin-zacaly-padat-paralyza-globalniho-prumyslu-ale-hned-tak-neskonci-1384768
