Trhy děsí zárodky další finanční krize. Bojí se Číny, levné ropy i záporných úroků. Světové burzy ztratily od začátku roku kolem deseti procent své hodnoty. Evropští ekonomové se děsí poklesu cen, který může vyvolat dlouhodobou stagnaci ekonomiky. Z nervozity teď nejvíce profituje zlato.
Trhy děsí zárodky další finanční krize. Bojí se Číny, levné ropy i záporných úroků. Světové burzy ztratily od začátku roku kolem deseti procent své hodnoty. Evropští ekonomové se děsí poklesu cen, který může vyvolat dlouhodobou stagnaci ekonomiky. Z nervozity teď nejvíce profituje zlato.
Není to tak dávno, co se svět otřepal z ekonomického propadu, a už je na obzoru další krize. Ačkoliv si Česko nyní užívá rychlého růstu i rekordně nízké nezaměstnanosti, mělo by se mít na pozoru. Konec předchozího desetiletí ukázal, jak náhle se dokáže ekonomika nakazit zvnějšku.
A varovné signály blížícího se propadu jsou vidět na mnoha místech. Trhy znepokojuje hlavně zpomalení růstu čínské ekonomiky, které potvrzuje každá nová statistika. Nejde jen o prudký pokles vývozu ze země, Čína navíc zřejmě přepálila expanzi do zahraničí. Mnoho peněz navíc tamní vláda utopila v megalomanských projektech a velkou část nakoupila na dluh.
Čínské zpomalení stahuje celý svět, protože země se na globálním růstu podílí zhruba třetinou. V první řadě to odnášejí rozvíjející se ekonomiky, jako je Rusko či Brazílie. „Růst těchto ekonomik poháněl komoditní boom. Protože ho však nedoprovázely dostatečné strukturální reformy, nebyl udržitelný,“ míní expert washingtonského think-tanku Atlantic Council Anders Aslund.
Ceny komodit srazila chabá čínská poptávka (k tomu se přidala nadprodukce ropy z břidlic v USA). Dnes se ceny ropy pohybují kolem 30 dolarů za barel, což je nejníže za posledních 12 let. „To přináší snižování investic, takže to ovlivňuje sektorovou zaměstnanost či výdaje států,“ říká analytik BH Securities Jiří Zendulka.
Vyspělým ekonomikám – hlavně v Evropě – by sice levné suroviny mohly vyhovovat, podle některých ekonomů je ale může silně zasáhnout právě propad rozvíjejících se ekonomik. „Vývoj světové ekonomiky zatlačí USA zpět do recese. Finanční krize se znovu probudí a bude stejně hrozivá jako ta v letech 2008 a 2009,“ říká stratég Société Générale Albert Edwards.
Od předchozí krize však současnou situaci odlišují nejméně dvě skutečnosti: levné komodity a nízké úrokové sazby. V roce 2008 byly ceny ropy vysoko nad 100 dolary za barel a banky dusily ekonomiku vysokými úroky.
Obavy z další finanční krize se odrážejí v propadu akciových trhů. Světové burzy ztratily od začátku roku kolem 10 procent své hodnoty, akciový index německé burzy DAX oslabil dokonce o 14 procent. „Z nervozity na trzích nyní výrazně profituje zlato, které má za sebou jinak nezvyklé tři roky ztrát,“ říká Zendulka.
Přepálené hypotéky
Problémy nicméně nemusí přijít z daleka. Například z České národní banky nyní začínají zaznívat varovné hlasy před vznikem realitní bubliny. Velké množství příliš levných hypoték vede k rychlému zdražování domů a bytů a hrozí, že se mnoho lidí dostane do problémů se splácením.
„Naším cílem je sledovat tato rizika a zabránit vzniku možné spirály mezi růstem cen nemovitostí a právě vysokým růstem úvěrů,“ říká viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Nelze však nevzpomenout, že před necelými deseti lety se hypotéky staly hlavním spouštěčem světové finanční krize.
Jenže bankéři jsou v pasti. Na jednu stranu přístup k levným penězům přifukuje bubliny na některých trzích, na druhou stranu však ani masivní pumpování peněz do ekonomiky dosud nepřineslo kýžený efekt. Evropské ekonomiky včetně té české jsou stále krok od deflace a té se ekonomové děsí: pokles cen může vyvolat dlouhodobou stagnaci ekonomiky.
Úroky do záporu
Budoucí guvernér Jiří Rusnok připouští, že ČNB by mohla alespoň krátkodobě stáhnout úrokové sazby do záporu, aby růstu cenové hladiny pomohla. To by ale ještě víc zlevnilo peníze a banky by potenciálním dlužníkům mohly ruce utrhat.
Se zápornými sazbami koketuje i Evropská centrální banka (ECB) či americký Fed. Podle ekonomů jde ale o nebezpečný experiment, jehož dopad na růst a inflaci je velkou neznámou. „Záporné sazby neřeší situaci, jsou přímo součástí problému,“ říká ekonom londýnské společnosti Investec Securities Philip Shaw.
„Záporné sazby mohou nastartovat rozjezd příliš riskantních investic. Lidé se budou chtít zbavit záporně úročených peněz za ‚každou cenu‘,“ říká hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. Mají negativní dopad do hospodaření bank, které se mohou snažit přenést část nákladů na klienty. A mohou také omezovat dostupnost úvěrů.
To, že není s bankami už nyní všechno v pořádku, naznačuje i dramatický pokles hodnoty jejich akcií. Od začátku roku přišly o desítky procent, třeba akcie největší německé banky Deutsche Bank ztrácejí za poslední rok 45 procent.
„Trhy zjišťují, že banky v eurozóně jsou slabší, než jsou samy ochotny přiznat. To neznamená, že by eurozónu teď zasáhla krize. Ale problém je chronický: banky se nedokázaly očistit a to funguje jako brzda ekonomického oživení,“ myslí si britský ekonom Phillipe Legrain, jenž radil bývalému šéfovi Evropské komise Josému Manuelu Barrosovi.
Autor: Martin Petříček
Zdroj: ekonomika.idnes.cz, http://ekonomika.idnes.cz/trhy-desi-zarodky-dalsi-financni-krize-dy3-/eko-zahranicni.aspx?c=A160216_090830_eko-zahranicni_chrs
